Deň sv. Jána Pavla II. vo Višňovom
Vatikán 16. apríla – Emeritný pápež Benedikt XVI. dnes slávi svoje 88. narodeniny. Pri tejto príležitosti mu mnoho ľudí vyjadruje svoje blahoželanie aj prostredníctvom sociálnych sietí. Pápež František sviatok Jozefa Ratzingera pripomenul hneď ráno, keď za neho obetoval svätú omšu v Dome sv. Marty. Na margo jeho narodenín prítomným veriacim povedal:
„Chcel by som pripomenúť, že dnes má narodeniny pápež Benedikt XVI. Obetoval som omšu za neho a aj vás pozývam modliť sa za neho, aby ho Pán podopieral a dával mu mnoho radosti a šťastia.“
V júli minulého roku sme začali na Fatimských slávnostiach novú sériu úvah. Blíži sa 100. výročie Fatimských zjavení. (13. máj 2017) Pán dekan začal „rozoberať“ slová Božej Matky, ktoré povedala. Postupne to bolo takto: Máriine slová (13. 7. 2014), Ako sa sto stane? (Lk 1, 34; 13. 8. 2014), Hľa služobnica Pána (Lk 1, 38; 13. 9. 2014), nech sa mi stane podľa tvojho slova (Lk 1, 38; 13. 10. 2014). Pozdrav Máriin „Šalom“ (Lk 1, 40; 13. 11. 2014). Od decembra sme začali uvažovať nad „Máriiným evanjeliom - Magnifikat“. Velebí moja duša Pána (Lk 1, 46; 13. 12. 2014) a môj duch jasá v Bohu, mojom Spasiteľovi (Lk 1, 47; 13. 1. 2015), lebo zhliadol na poníženosť svojej služobnice. (Lk 1, 48; 13. 2. 2015) Hľa, od tejto chvíle blahoslaviť ma budú všetky pokolenia (Lk 1, 48; 13. 3. 2015), lebo veľké veci mi urobil (Lk 1, 49; 13. 4. 2015) Práve o veľkých veciach, ktoré urobil Pán Márii sme uvažovali na aprílovej Fatimskej slávnosti. Opäť prišlo do Višňového množstvo pútnikov, ktorí zaplnili Boží chrám. Kazateľ v úvode pripomenul tri hlavné myšlienky, ktoré nám chcel ponúknuť: veľké veci môže konať len Boh, veľké veci urobil Boh Márii a tretia bola formou otázky, či každému z nás Boh neurobil veľké veci?
1. Človek je tvor biedny, slabý, hriešny. Toto ho sprevádza celým životom. Niekedy urobí niečo, čím ohúri. Letí do vesmíru, urobí diela maliarske, či rezbárske. Urobí míľové kroky v elektronike. Takýmito skutkami zaimponuje. Ale príde oheň, sila vody, zemetrasenie a najkrajšie ľudské diela hynú.
Bula vyhlasujúca mimoriadny Svätý rok Milosrdenstva
Česká sekce RV
František, římský biskup a služebník Božích služebníků, všem, kdo čtou tento list:
milost, milosrdenství a pokoj!
1. Ježíš Kristus je tváří Otcova milosrdenství. Tajemství křesťanské víry je patrně shrnuto v tomto slovu. Milosrdenství ožilo, stalo se viditelným a dosáhlo svého vrcholu v Ježíši Nazaretském. „Nekonečně milosrdný“ (Ef 2,4) Otec poté, co zjevil Mojžíšovi svoje jméno „Boha milosrdného a milostivého, shovívavého, velmi laskavého a věrného“ (Ex 34,6), dával nadále poznávat svoji božskou přirozenost různými způsoby a v mnoha dějinných momentech. V „plnosti času“ (Gal 4,4), když bylo podle Jeho plánu spásy všechno připraveno, poslal svého Syna narozeného z Panny Marie, aby nám zjevil svoji lásku definitivně. Kdo vidí Jeho, ten vidí Otce (srov. Jan 14,9). Ježíš Nazaretský svým slovem, svými gesty a celou svojí osobou[1] zjevuje Boží milosrdenství.
2. Potřebujeme neustále rozjímat o milosrdenství. Je zdrojem radosti, vyrovnanosti a pokoje. Je podmínkou naší spásy. Milosrdenství je slovem, které zjevuje tajemství Nejsvětější Trojice. Milosrdenství je poslední a svrchovaný čin, kterým nám Bůh vychází vstříc. Milosrdenství je základním zákonem, který přebývá v srdci každého člověka hledícího upřímným zrakem na bratra, kterého v životě potká. Milosrdenství je cesta, která sjednocuje Boha a člověka, protože otevírá srdce naději, že jsme milováni navždy i přes omezení svého hříchu.